STOVKOVÝ KVÍZ 2022
: Jméno Bavorov má jistou souvislost s určitou přílohou k masu. Se kterou?
Otázka č. 24: Prachatice se jmeují podle svých prachatých obyvatel nebo podle čeho?
Otázka č. 23: Otázka do širšího okolí: Co má společné jméno Vimperk se zimou?
Otázka č. 11: Jak se říká Mojkovu?
Mejkov. Proč? Bez komentáře.
Otázka č. 10: Jak se říká Uhřicím?
Uhřicím se stále ještě tu a tam říká postaru: Ouřice.
Změna O na OU se odborně nazývá diftongizace a v jazykovém vývoji měla své určité místo.
A ztráta H ve slově Ouřice? Zkuste říct Ouhřice... Nic moc, že? Tuto změnu můžeme směle zařadit do škatulky s nápisem jazyková ekonomie, tož lze často nahradit/vysvětlit slovem lenost rodilého mluvčího :-)
Budkovší sice dnes patří školou do Husince, ale kostelem patřívali k nám do Březí. A přestože Budkov nenáleží k březským přespolním obcím, otázka č. 9 je týká právě jeho jména: Co má společného Budkov s budkou?
V Budkově se nespecializovali na výrobou budek, určitě ne více než kdekoli jinde. Budkov znamená Budkův, kupříkladu Budkův statek. A Budek (nebo i Budka) byla do mící podoba starých složených slovanských jmen obsahujících část BUD-/-BUD, jako třeba Budivoj. Dnešnímu Miroslavovi se často říká Mirek, tedy starému Budivojovi se říkalo podobně: Budek.
Otázka č. 8: Co mají z hlediska pojmenování společného Chocholatá Lhota a Újezdec?
Lhota a Újezd jsou častá a zároveň starobylá jména pocházející z kolonizace (tedy osidlování) neosídlených území ve středověku. Proto je také Lhot a Lhotek i Újezdů a Újezdců v Čechách tolik.
Lhota znamená lhůtu, tedy určitou smluvenou dobu, po kterou nový osadník či osadníci dostali určitou úlevu na povinnostech vůči vrchnosti - dnes bychom řekli slevu na daních.
Újezd znamená vymezení velikosti pozemku pro nového osadníka. Ten dostal tedy tolik území, kolik bylo možné ujet/objet za určitou smluvenou dobu. Újezdec je malý Újezd, takže tady asi lidé moc času na objezd pozemku nedostali.
Obec Ochoz na tom ovšem byla ještě hůř, v jejím případě se pozemek neobjížděl, ale obcházel.
Otázka č. 7: Jak přišly Chlumany ke svému jménu?
Přípona -any obvykle signalizuje tzv. obyvatelské jméno. V případě Chluman tedy obec lidí žijících na nebo u zalesněného návrší, tedy u chlumu, případně přestěhované obyvatelé, kteří přišli z nějakého Chlumu.
Otázka č. 6: Jak souvisejí s vodou jména Lipovice a Javornice? (Nápověda: Odpověď NIJAK je špatně :-) )
Obce se jménem zakončeným na -ICE nebo -OVICE patří v Čechách k těm nejčastnějším. Obvykle tato jména vznikla z některého křestního jména, jsou však i taková, v nichž vidíme či slyšíme název stromů. Pak vysvětlení bývá toto: obec dostala své jméno po vodním toku, většinou potůčku, strouze, zkrátka po vodě protékající určitým stromovým porostem. Lipovice patrně leží při nějaké vodoteči (napájející možná dosud lipovické rybníky), která kdysi protékala lipovým křovím nebo lipovým hájkem. U Javornice zaměníme lípy za javory a je to. Zatímco obec Javornice si zachovala správně jednotné číslo (autobus zastavuje v Javornici), Lipovice se přidaly na početnější stranu pomnožných obcí na -ICE (autobus zastavuje v Lipovicích), ale vždycky to tak nebývalo :-)
Poslední lednové otázky se týkají opět vody. Malé vodní toky často dostávají jméno po obci, kterou protékají. Náš potok dostal jméno po Libotyni...
Otázka č. 5: ... a po čem dostala jméno Libotyně?
Libotyně se může pochlubit velmi starým typem středověkého pojmenování. Přípona -YNĚ byla v těch časem podstatně běžněší než dnes. Libotyně znamenala ves nebo usedlost nějakého Liboty, přičemž Libota nemusel být první majitel, ale první nebo jinak důležitý/zajímavý hospodář. Podobným způsobem se v našem okolí dosud říká některým domům, chalupám nebo i pozemkům, totiž po majitelích nebo jejich dávných majitelích: Spěváčkovna, Zemanovna, Mrázovna apod.
Největší březský rybník se na mapě jmenuje opět Novomlýnský, to proto, že Vávrů mlýn byl/je z březských mlýnů ten nový. A když tu máme mlýn s Novomlýnským rybníkem, otázka č. 4 se nabízí sama...
Otázka č. 4: Kde je/byl starý (Starý) mlýn se staromlýnským (staromlýnským) rybníkem?
Starý mlýn ve Březí je mlýn u hřiště, naposled Matoušků mlýn, nyní Pokorného nemovitost. Mlýn pochopitelně míval vlastní rybník. Tento rybník se nacházel bezprostředně pod školní zahradou u opatrovny, tedy na místě dnes vyasfaltované plochy u hřiště. Byl poměrně malý, úzký a byl zrušen v polovině šedesátých let 20. století.
Březí
patří mezi města/obce, jejichž jméno souvisí s porostem vyskytujícím se
v místě, kde osídlení kdysi vzniklo. Taková zeměpisná pojmenování jsou v
Čechách poměrně častá.
Otázka č. 3: Znáte další obce, které dostaly jméno po bříze či břízách, ale nejmenují se Březí?
Tady je možností mnoho: Březnice, Horní Bříza, Březová u Sokolova atd. atd.
Otázka č. 2: Co znamená slovo Luže?
Slovo luže souvisí se slovem luh, s původním významem houštiny na močálovité půdě (viz dnešní lužní lesy). Stejného původu je jméno řeky Lužnice, Lužických hor a oblastí Horní a Dolní Lužice, stále ještě slovanských osídlení na území dnešního Německa.
Na mapě zřetelně vidíme, že Březí je město rybníků. Osm samostatných rybníků, dva v Lužích, Novomlýnský a jeho kaskáda čtyř (?) menších rybníků, k tomu koupaliště. Většina rybníků nosí jméno svého majitele, bývalého majitele nebo mlýnu či mlynáře.
Otázka č. 1: Proč se rybník (nádrž) Koleno jmenuje, jak se jmenuje?
Důvod je jasný, tvar rybníka se podobá kolenu. Zeměpisná jména si někdy vypůjčí slova pojmenovávající části těla, v západních Čechách je to například známý hrad Loket. Všeobecně se ví, že Ježíš vlekl svůj kříž na kopec zvaný Golgota neboli v překladu Lebka. Některá pojmenování částí těla se stala dokonce zeměpisnými či jinými termíny: pevninská šíje, rameno řeky, sněhový/lávový jazyk, žíla drahého kovu apod.